Zdravím tě, mé jméno je Štěpánka.

Když zpívám, je mi krásně. Mám ráda cítit, jak se moje tělo rozvibrovává. Fascinuje mě možnost nechat sebou procházet emoce zabalené do písní. A mám ráda to mrazení v zádech, když se spojím v hudbě s dalšími lidmi. Ale neměla jsem to tak vždycky. Zpěv pro mě byl dlouhá léta spojen i s velkým pocitem frustrace.

Jako dítě jsem prostě zpívala, byla to moje přirozená potřeba a radost. Naši to velmi brzy odhalili, a tak jsem začala navštěvovat ZUŠ, posléze chodit do sboru, učit se na kytaru.

V dospívání jsem ale tohle všechno opustila, převážila ve mně tendence porovnávat se a pocit, že nejsem dost dobrá. 

Na prahu dospělosti jsem v sobě touhu zpívat vzkřísila a znovu se ke zpěvu vrátila. Začala jsem navštěvovat soukromé hodiny, workshopy, vystupovat s kapelami (jazz, folk, pop). Už ve mně bylo něco, co mi nedovolilo tuhle cestu znovu opustit, byť jsem v souvislosti se zpěvem často zažívala i velmi nepříjemné pocity – naštvání, že se mi něco nedaří, že nedovedu překročit nějaký svůj pomyslný limit a také tělesné tenze a bolesti v krku.

Naštěstí mi přišly do života hlasové průvodkyně, které mi pomohly (a nadále pomáhají, protože takhle cesta nekončí, jen otevírá nové horizonty) tohle všechno prozkoumávat a postupně odlupovat. Zjistila jsem, jak moc je hlas propojen s mým prožíváním a pomalu jsem začala měnit svůj postoj k tomu, co vlastně znamená zpívat a k čemu svůj hlas mám. Přestala jsem zpěv chápat jako svou vizitku (cestu k potlesku) a začala jsem vystupovat z tendence přistupovat ke zpěvu výkonově.

Můj hlas pro mě začal být průvodcem, cestou, jak být v kontaktu se sebou samotnou, jak ventilovat vlastní emoce, jak se o sebe opřít. Jak o sebe pečovat.

Postupně jsem začala mít chuť tohle všechno začít posílat dál, a tak jsem se v roce 2021 odhodlala a zahájila první ženský hlasový kruh s názvem LáZnění. Mým přáním bylo vytvořit prostor, kde o sebe každá jedna žena může pečovat skrze svůj hlas – bez nároku, v laskavosti a bezpečí. Začala se tvořit milá komunita žen, které se vrací a další přibývají. LáZnění se pro mnohé stalo ostrůvkem zastavení a dočerpání energie, které se propisuje do jejich každodenních životů. Od té doby proběhlo spoustu dalších kruhů a já začala nabízet také setkání ve dvou.